Everybodys Fools

Nudím se...
Jsem na soustředění se sborem a nudím se... No věřili byste tomu?
Už další člověk mě nazval mrchou... Trochu mě to urazilo.. (Urazilo čtěte jako potěšilo) (Ne, že by neměl pravdu)
Proč ve mě každý vidí jen to špatné? Možná ve mě vážně není nic dobrého.... Ale kdo určuje co je dobré a co ne?
Další v řadě neúspěšných pokusů o získání mého srdce. Měla bych se cítit špatně. Jako.... Mrcha... Ale jsem v pohodě... No Problém.  Over and Over... Proč? Vážně jsem až takhle zkažená? Zlá? Neměla bych blog přejmenovat jako deník malé mrchy? Nechce se mi... Komu by se chtělo?

Poslouchám a dívám se na toto video a ještě mě neomrzelo,... Není to zvláštní? Neměla bych mít deprese, jako obvykle? Místo toho zoufalství? Ale hlavně, opravdu je v pořádku, že Amy závidím její zoufalství? Jsem šťastná... Svým způsobem, ale nelíbí se mi to. Nemám to ráda. Miluju utápění se v depresích s žiletkou v ruce.... Rodiče tomu říkají hledání sama sebe. Já tomu říkám "Chci něco změnit!" když hledám v obchodě modrou nesmyvatelnou barvu na vlasy.... Asi se zase zamiluju... Do někoho... Nejlépe do někoho, koho nemůžu mít... Abych měla proč být v depresi... Vím, že to není tak snadné se do někoho zamilovat, ale mě v tom nic nebrání...
Vzdávám to... Je to beznadějné... Není tu nikdo... Až někdo potkáte lásku, dejte jí za mě přes hubu!

Odpočívej v pokoji má naděje... See you tomorrow... Naděje, že budu mít krásný a normální život s KLUKEM svích snů... Ne! Od té doby co ze mě R. vychovala mrchu jsem se vzdala všech svých nadějí a ideí... I LOVE YA MOM!
 Ne vážně... Nechápu co to za nudný život VY žijete.... Ve svým bezpečí domova, uzavření v krabici v zákopu přesvědčeni o poklidném životě... Dává to smysl jenom mě? Ne vážně... Je to tak pitomí, jak to zní?