Jsem na soustředění se sborem a nudím se... No věřili byste tomu?
Už další člověk mě nazval mrchou... Trochu mě to urazilo.. (Urazilo čtěte jako potěšilo) (Ne, že by neměl pravdu)
Proč ve mě každý vidí jen to špatné? Možná ve mě vážně není nic dobrého.... Ale kdo určuje co je dobré a co ne?
Další v řadě neúspěšných pokusů o získání mého srdce. Měla bych se cítit špatně. Jako.... Mrcha... Ale jsem v pohodě... No Problém. Over and Over... Proč? Vážně jsem až takhle zkažená? Zlá? Neměla bych blog přejmenovat jako deník malé mrchy? Nechce se mi... Komu by se chtělo?
Vzdávám to... Je to beznadějné... Není tu nikdo... Až někdo potkáte lásku, dejte jí za mě přes hubu!
Odpočívej v pokoji má naděje...
Ne vážně... Nechápu co to za nudný život VY žijete.... Ve svým bezpečí domova, uzavření v krabici v zákopu přesvědčeni o poklidném životě... Dává to smysl jenom mě? Ne vážně... Je to tak pitomí, jak to zní?